Pouzdřany

Pouzdřanská step + Kolby - 31. 5. 2004

Panoramatický snímek obce Pouzdřany

Národní přírodní rezervace Pouzdřanská step a Kolby patří vedle Pavlovských vrchů a NP Podyjí k nejznámějším chráněným územím na jižní Moravě. Předmětem ochrany je kavylová step a termofilní doubrava s výskytem mnoha druhů teplomilných rostlin a bezobratlých živočichů.

Pouzdřanská step - pohled od severovýchodu

Z tesaříků se zde vyskytuje mnoho lesostepních druhů, pro mnohé z nich je tato lokalita jednou z nejseverozápadnějších míst výskytu. Mezi ty nejvzácnější patří například Agapanthia cynarae (Germar, 1817), Agapanthia cardui (Linnaeus, 1767), Carinatodorcadion aethiops (Scopoli, 1763), Vadonia unipunctata (Fabricius, 1787), Plagionotus floralis (Pallas, 1733), Phytoecia caerulea (Scopoli, 1772) a Musaria argus (Frölich, 1793). Bohužel u většiny z těchto druhů se jedná již pouze o historické, v současné době nepotvrzené nálezy.

východ slunce nad pouzdřanskou stepí

Další vzácnější teplomilné druhy tesaříků, jako jsou Akimerus schaefferi (Laicharting, 1784), Trichoferus pallidus (Olivier, 1790), Cerambyx cerdo Linnaeus, 1758, Purpuricenus kaehleri (Linnaeus, 1758), Ropalopus macropus (Germar, 1824), Xylotrechus arvicola (Olivier, 1795), Carinatodorcadion fulvum (Scopoli, 1763), Agapanthia dahli (Richter, 1824), Agapanthia violacea (Fabricius, 1775), Opsilia uncinata (Redtenbacher, 1842), Phytoecia virgula (Charpentier, 1825) a Tetrops starkii Chevrolat, 1859 se zde spolehlivě vyskytují i v současné době.

Ranní pohled přes step na Pavlovské kopce

Vlakem jsme do Pouzdřan dorazil kolem 20. hodiny. Měli jsme v plánu zde přenocovat, abychom byli svědky východu slunce a postupného probouzení přírody. Ráno za svítání jsme na květech hlohu vedle velkého množství zlatohlávků zastihli přenocující tesaříky druhu Cerambyx scopolii Fueslly, 1775, Alosterna tabacicolor De Geer, 1775 a Grammoptera ruficornis (Fabricius, 1781), na větvích dubů a javorů posedávali chladem ztuhlí tesaříci Anisorus quercus (Götz, 1783), Stenocorus meridianus (Linnaeus, 1758), Rhagium mordax (De Geer, 1775) a Leioderes kollari Redtenbacher, 1849. Na listech jasanů se vyskytoval vzácný tesařík Tetrops starkii Chevrolat, 1859. Během dopoledne se začali na bodlácích vyhřívat jedinci druhu Agapanthia dahli (Richter, 1821), na listech vojtěšky posedávala imaga druhu Agapanthia violacea (Fabricius, 1775), na řebříčku Phytoecia pustulata (Schrank, 1776) a na voskovce šedozelení Opsilia coerulescens (Scopoli, 1763). Mezi stébly travin přeletovali štíhlí Calamobius filum (Rossi, 1790).

V poledním žáru na pokraji lesa poletovali červenomodří tesaříci Pedostrangalia revestita (Linnaeus, 1767).

Záplava kvetoucích třemdav na okraji lesa Katrán tatarský

Z botanického hlediska bylo význačné velké množství kvetoucí třemdavy bílé (Dictamnus albus L.) na okraji dubového lesa a impozantní bílé kvetoucí katrány tatarské (Crambe tataria Sebeók.) Kolem poledne jsme tuto krásnou lokalitu opustili, vystřídáni zástupy studentů biologické fakulty brněnské university.