V současné době
probíhá mapování výskytu denních motýlů jihozápadního Brněnska. Mapované území
odpovídá zhruba jihozápadnímu kvadrantu okresu Brno - venkov. Nejnižší nadmořská výška oblasti je přibližně
180 m n. m. (při dolním toku řeky Jihlavy u Pohořelic), nejvyšší bod dosahuje přes 500 m n. m. (Krokočín).
Z geomorfologického hlediska lze mapovanou oblast rozdělit na čtyři pásma. Ze severozápadu
sem do úrovně Oslavan, Zbýšova a Zastávky zasahuje Českomoravská vysočina.
Oslavanskou brázdou (Oslavany - Rosice) je od Českomoravské vysočiny oddělen pás Bobravské vrchoviny (Omice - Ivančice - Moravský Krumlov),
východní a
jihovýchodní část areálu již patří do Dyjsko-svrateckého úvalu.
Významným
krajinným prvkem jsou hluboká údolí řek Rokytné, Jihlavy a Oslavy, které do
oblasti přitékají od západu a stékají se v Ivančicích. Řeka Jihlava dále teče
jihovýchodním směrem a opouští oblast v Pohořelicích. Dalším větším vodním
tokem je Bobrava, protékající od severozápadu přes Rosice a Želešice, za nimiž se vlévá do Svratky.
Vegetační poměry
regionu jsou v současné době výrazně ovlivněny činností člověka. Nížinné oblasti
Dyjsko-svrateckého úvalu jsou intenzivně zemědělsky využívané. Z entomologického
hlediska jsou zajímavější pouze místy stále se vyskytující zanedbané vinice,
sady, bývalé pastviny na okrajích vesnic a jiné nevyužívané xerotermní
lokality. Bohužel velká část z nich postupně zarůstá křovinami, v horším a
mnohem častějším případě akátovými porosty. Bobravská vrchovina je z velké části
pokryta kulturními lesy, a to jak listnatými (převažují dubiny a dubohabřiny s
příměsí jasanu, javoru babyky a lípy,
pouze místy jsou zachovány zbytky starších bukových porostů), tak jehličnatými
monokulturami (borovice, smrk, místy nepůvodní douglaska). Rozsáhlejší lesní komplexy jsou
dále ve větší míře zastoupeny v severozápadní části oblasti, patřící již do
Českomoravské vysočiny (zde se v drtivé většině jedná o jehličnaté monokultury, pouze místy
jsou porosty s příměsí jedle).
Na exponovaných lokalitách říčních kaňonů se
zachovaly významné přírodě blízké lesní porosty skalních výchozů (reliktní bory,
suťové lesy) a četná teplomilná stepní společenstva s výskytem vzácných rostlin
a bezobratlých živočichů (např. Biskoupská hadcová
step, Biskoupský kopec, Nad Řekami). Při dolním toku řeky Jihlavy (PP Niva
Jihlavy) se nacházejí společenstva blízká lužnímu porostu s typickými zástupci
dřevin (topol černý, topol bílý, jilm, jasan).
V regionu se
nachází čtyři přírodních parky (PP Údolí Bobravy, PP Oslava, PP Střední
Pojihlaví, PP Niva Jihlavy) a mnoho dalších maloplošných chráněných území.
Babočkovití - Nymphalidae
- Aglais urticae (Linnaeus,
1758)
- Apatura ilia (Denis &
Schiffermüller, 1775)
- Apatura iris (Linnaeus, 1758)
- Araschnia levana (Linnaeus,
1758)
- Argynnis adippe (Denis &
Schiffermüller, 1775)
- Argynnis paphia (Linnaeus,
1758)
- Boloria dia (Linnaeus, 1767)
- Boloria euphrosyne (Linnaeus,
1758)
- Brenthis ino (Rottemburg,
1775)
- Inachis io (Linnaeus, 1758)
- Issoria lathonia (Linnaeus, 1758)
- Limenitis camilla (Linnaeus, 1764)
- Melitaea athalia (Rottemburg,
1775)
- Melitaea didyma (Esper,
1779)
- Nymphalis antiopa (Linnaeus, 1758)
- Nymphalis polychloros
(Linnaeus, 1758)
- Polygonia c-album (Linnaeus,
1758)
- Vanessa atalanta (Linnaeus,
1758)
- Vanessa cardui (Linnaeus,
1758)
Běláskovití - Pieridae
- Anthocharis cardamines
(Linnaeus, 1758)
- Colias alfacariensis Ribbe, 1905
- Colias crocea (Furcroy, 1785)
- Colias hyale (Linnaeus,
1758)
- Gonepteryx rhamni
(Linnaeus, 1758)
- Leptidea sinapis (Linnaeus, 1758) / Leptidea reali Reissinger, 1989
- Pontia daplidice (Linnaeus,
1758)
- Pieris brassicae (Linnaeus, 1758)
- Pieris napi (Linnaeus, 1758)
- Pieris rapae (Linnaeus, 1758)
Modráskovití - Lycaenidae
-
Aricia agestis (Denis &
Schiffermüller, 1775)
-
Celastrina argiolus (Linnaeus,
1758)
- Cupido argiades (Pallas, 1771)
- Cupido decoloratus (Staudinger,
1886)
- Glaucopsyche alexis (Poda, 1761)
- Lycaena dispar (Haworth, 1803)
- Lycaena phlaeas
(Linnaeus, 1761)
- Lycaena tityrus (Poda,
1761)
- Maculinea alcon rebeli
(Hirschke, 1904)
- Neozephyrus quercus (Linnaeus, 1758)
-
Plebejus argus (Linnaeus, 1758)
-
Plebejus argyrognomon (Bergsträsser,
1779)
-
Polyommatus amandus (Schneider,
1792)
- Polyommatus bellargus (Rottemburg,
1775)
- Polyommatus coridon (Poda, 1761)
- Polyommatus icarus (Rottemburg,
1775)
- Scolitantides orion (Pallas,
1771)
Okáčovití - Satyridae
-
Aphantopus hyperanthus (Linnaeus,
1758)
-
Arethusana arethusa (Denis &
Schiffermüller, 1775)
-
Brintesia circe (Fabricius,
1775)
- Coenonympha arcania (Linnaeus, 1761)
- Coenonympha glycerion (Borkhausen,
1788)
- Coenonympha pamphilus (Linnaeus,
1758)
-
Erebia medusa (Denis & Schiffermüller,
1775)
- Hipparchia fagi (Scopoli, 1763)
- Lasiommata megera (Linnaeus, 1767)
-
Maniola jurtina (Linnaeus, 1758)
-
Melanargia galathea (Linnaeus, 1758)
- Minois dryas (Scopoli, 1763)
- Pararge aegeria (Linnaeus, 1758)
Otakárkovití -
Papilionidae
-
Iphiclides podalirius (Linnaeus, 1758)
- Papilio machaon Linnaeus,
1758
- Parnassius mnemosyne (Linnaeus, 1758)
- Zerynthia polyxena (Denis
& Schiffermüller, 1775)
|