Denní motýli jihozápadního Brněnska           

V současné době probíhá mapování výskytu denních motýlů jihozápadního Brněnska. Mapované území odpovídá zhruba jihozápadnímu kvadrantu okresu Brno - venkov. Nejnižší nadmořská výška oblasti je přibližně 180 m n. m. (při dolním toku řeky Jihlavy u Pohořelic), nejvyšší bod dosahuje přes 500 m n. m. (Krokočín). Z geomorfologického hlediska lze mapovanou oblast rozdělit na čtyři pásma. Ze severozápadu sem do úrovně Oslavan, Zbýšova a Zastávky zasahuje Českomoravská vysočina. Oslavanskou brázdou (Oslavany - Rosice) je od Českomoravské vysočiny oddělen pás Bobravské vrchoviny (Omice - Ivančice - Moravský Krumlov), východní a jihovýchodní část areálu již patří do Dyjsko-svrateckého úvalu.

Významným krajinným prvkem jsou hluboká údolí řek Rokytné, Jihlavy a Oslavy, které do oblasti přitékají od západu a stékají se v Ivančicích. Řeka Jihlava dále teče jihovýchodním směrem a opouští oblast v Pohořelicích. Dalším větším vodním tokem je Bobrava, protékající od severozápadu přes Rosice a Želešice, za nimiž se vlévá do Svratky.

Vegetační poměry regionu jsou v současné době výrazně ovlivněny činností člověka. Nížinné oblasti Dyjsko-svrateckého úvalu jsou intenzivně zemědělsky využívané. Z entomologického hlediska jsou zajímavější pouze místy stále se vyskytující zanedbané vinice, sady, bývalé pastviny na okrajích vesnic a jiné nevyužívané xerotermní lokality. Bohužel velká část z nich postupně zarůstá křovinami, v horším a mnohem častějším případě akátovými porosty. Bobravská vrchovina je z velké části pokryta kulturními lesy, a to jak listnatými (převažují dubiny a dubohabřiny s příměsí jasanu, javoru babyky a lípy, pouze místy jsou zachovány zbytky starších bukových porostů), tak jehličnatými monokulturami (borovice, smrk, místy nepůvodní douglaska). Rozsáhlejší lesní komplexy jsou dále ve větší míře zastoupeny v severozápadní části oblasti, patřící již do Českomoravské vysočiny (zde se v drtivé většině jedná o jehličnaté monokultury, pouze místy jsou  porosty s příměsí jedle). Na exponovaných lokalitách říčních kaňonů se zachovaly významné přírodě blízké lesní porosty skalních výchozů (reliktní bory, suťové lesy) a četná teplomilná stepní společenstva s výskytem vzácných rostlin a bezobratlých živočichů (např. Biskoupská hadcová step, Biskoupský kopec, Nad Řekami). Při dolním toku řeky Jihlavy (PP Niva Jihlavy) se nacházejí společenstva blízká lužnímu porostu s typickými zástupci dřevin (topol černý, topol bílý, jilm, jasan).

V regionu se nachází čtyři přírodních parky (PP Údolí Bobravy, PP Oslava, PP Střední Pojihlaví, PP Niva Jihlavy) a mnoho dalších maloplošných chráněných území.



 

       Babočkovití - Nymphalidae

  • Aglais urticae (Linnaeus, 1758)
  • Apatura ilia (Denis & Schiffermüller, 1775)
  • Apatura iris (Linnaeus, 1758)
  • Araschnia levana (Linnaeus, 1758)
  • Argynnis adippe (Denis & Schiffermüller, 1775)
  • Argynnis paphia (Linnaeus, 1758) 
  • Boloria dia (Linnaeus, 1767)
  • Boloria euphrosyne (Linnaeus, 1758)
  • Brenthis ino (Rottemburg, 1775)
  • Inachis io (Linnaeus, 1758)
  • Issoria lathonia (Linnaeus, 1758)
  • Limenitis camilla (Linnaeus, 1764)
  • Melitaea athalia (Rottemburg, 1775)
  • Melitaea didyma (Esper, 1779)
  • Nymphalis antiopa (Linnaeus, 1758)
  • Nymphalis polychloros (Linnaeus, 1758)
  • Polygonia c-album (Linnaeus, 1758)
  • Vanessa atalanta (Linnaeus, 1758)
  • Vanessa cardui (Linnaeus, 1758)

 

Melitaea didyma (Esper, 1779) 


 

       Běláskovití - Pieridae

  • Anthocharis cardamines (Linnaeus, 1758)
  • Colias alfacariensis Ribbe, 1905
  • Colias crocea (Furcroy, 1785)
  • Colias hyale (Linnaeus, 1758)
  • Gonepteryx rhamni (Linnaeus, 1758)
  • Leptidea sinapis (Linnaeus, 1758) / Leptidea reali Reissinger, 1989
  • Pontia daplidice (Linnaeus, 1758)
  • Pieris brassicae (Linnaeus, 1758)
  • Pieris napi (Linnaeus, 1758)
  • Pieris rapae (Linnaeus, 1758)

     


     

      Modráskovití - Lycaenidae

  • Aricia agestis (Denis & Schiffermüller, 1775)
  • Celastrina argiolus (Linnaeus, 1758)
  • Cupido argiades (Pallas, 1771)
  • Cupido decoloratus (Staudinger, 1886)
  • Glaucopsyche alexis (Poda, 1761) 
  • Lycaena dispar (Haworth, 1803)
  • Lycaena phlaeas (Linnaeus, 1761)
  • Lycaena tityrus (Poda, 1761)
  • Maculinea alcon rebeli (Hirschke, 1904)
  • Neozephyrus quercus (Linnaeus, 1758)
  • Plebejus argus (Linnaeus, 1758)
  • Plebejus argyrognomon (Bergsträsser, 1779)
  • Polyommatus amandus (Schneider, 1792)
  • Polyommatus bellargus (Rottemburg, 1775)
  • Polyommatus coridon (Poda, 1761)
  • Polyommatus icarus (Rottemburg, 1775)
  • Scolitantides orion (Pallas, 1771)

 

 

   


 

      Okáčovití - Satyridae

  • Aphantopus hyperanthus (Linnaeus, 1758)
  • Arethusana arethusa (Denis & Schiffermüller, 1775)
  • Brintesia circe (Fabricius, 1775)
  • Coenonympha arcania (Linnaeus, 1761)
  • Coenonympha glycerion (Borkhausen, 1788)
  • Coenonympha pamphilus (Linnaeus, 1758)
  • Erebia medusa (Denis & Schiffermüller, 1775)
  • Hipparchia fagi (Scopoli, 1763)
  • Lasiommata megera (Linnaeus, 1767)
  • Maniola jurtina (Linnaeus, 1758)
  • Melanargia galathea (Linnaeus, 1758)
  • Minois dryas (Scopoli, 1763)
  • Pararge aegeria (Linnaeus, 1758)

Melanargia galathea (Linnaeus, 1758) Arethusana arethusa (Denis & Schiffermüller, 1775) Hipparchia fagi (Scopoli, 1763) Brintesia circe (Fabricius, 1775) Brintesia circe (Fabricius, 1775) Aphantopus hyperanthus (Linnaeus, 1758) Minois dryas (Scopoli, 1763) Pararge aegeria (Linnaeus, 1758)

 Coenonympha arcania (Linnaeus, 1761)  Coenonympha glycerion (Borkhausen, 1788) Coenonympha pamphilus (Linnaeus, 1758)


 

       Otakárkovití - Papilionidae

  • Iphiclides podalirius (Linnaeus, 1758)
  • Papilio machaon Linnaeus, 1758
  • Parnassius mnemosyne (Linnaeus, 1758)
  • Zerynthia polyxena (Denis & Schiffermüller, 1775)

 

Iphiclides podalirius (Linnaeus, 1758) Papilio machaon Linnaeus, 1758

Parnassius mnemosyne (Linnaeus, 1758) Parnassius mnemosyne (Linnaeus, 1758)

Zerynthia polyxena (Denis & Schiffermüller, 1775) Zerynthia polyxena (Denis & Schiffermüller, 1775)

 

   

 

předchozí