Tenerife 10. - 24. 3. 2010                                   

Co si my, středoevropané, budeme povídat, zdejší (a obzvláště letošní) zima je dlouhá, tak proč neprodat lyže a přeskáče a neprchnout někam jižněji a lehce předčasně "přičuchnout" k jaru.. Kanárské ostrovy byly naše první volba.. Známí nás varovali: "Nejezděte tam.." Nevěděli jsme proč to říkají... Brzo jsme to měli poznat..

Rakouská cestovní kancelář nabízela neodolatelný zážitek za neodolatelnou cenu a tak jsme si od firmy, kterou jsme měli spojenou spíše s prodejem laciných silonek (pan Neckermann laskavě promine) zakoupili výlet za nevšedními zážitky.. Niki Lauda nás tam prý v cuku letu přepraví.. (poznámka: Niki Lauda je majitelem letecké společnosti NIKI)..

Za nějakých pět hodin -díky bohu- nudného letu jsme už dělali kolečka nad ostrovem v Atlantiku, nedaleko od břehů Afriky.. Subtropy nadosah.. zimní bundu v příručním zavazadle jsem začínal pomalu ignorovat, kapitánovu informaci o zdejší teplotě vzduchu jsem ale stále považoval za milý vtip..

Jasně, něco jsme si o Tenerife předem zjistili, ale znáte to - zkušenosti jsou nesdělitelné, a proto jsme slogany cestovních kanceláří typu "Tenerife - ostrov věčného jara" brali s lehkou skepsí.. Teplé ponožky a čepice jsme si radši dali navrch batohu..

Teď ve zkratce: přílet, vyzvednout zavazadla, ven z haly k autobusu (hmm, venku trochu teplejc, než jsme čekali..), hodina jízdy na sever ostrova do Puerto de la Cruz, hotel, ubytování..

Kanárské ostrovy, geograficky součástí afrického kontinentu, politicky součástí Španělska, geologicky sopečného původu, se nacházejí západně od pobřeží severní Afriky, zhruba na úrovni hranic Maroka a Západní Sahary.. čili regulérní subtropy.. No fajn, uvidíme.. Vzhledem k vulkanickému původu souostroví pro nás černý písek na plážích nebyl překvapením.. Na skalách jsem neustále vyhlížel mořské leguány a nelétavé kormorány.. nebyli tam.. Ty černé šutry mám s těmito tvory z knížek o Galapágách tak nějak spojené..

Fauna ostrova je poněkud chudá.. O savce (myšleno původní, nemluvím o lidech a kozách) zde člověk nezavadí, o vyhubení původního druhu obří krysy velikosti přerostlého morčete se bohužel již dávno postarali původní obyvatelé souostroví Guančové (o jejich vyhubení se zase postarali Španělé v 16. století), takže nyní ostrovy patří plazům a ptákům.. Endemickou ještěrku Gallotia galloti potkáte na každém kroku.. 40 cm délky nemá k vysněným leguánům daleko.. Jsou opravdu všude, ale neomrzí..

Pro botanika jsou však ostrovy učiněným rájem.. Je třeba se předem připravit na rostliny a rostlinná společenství, na jaká z Evropy (a vlastně ani z jiných částí světa) nejsme zvyklí.. Vavřínové lesy, jaké se ve třetihorách nacházely v celé Evropě, se zachovaly jen zde.. O "dřevnatých" rostlinách, které z našich zeměpisných šířek známe pouze v podobě bylin, jsem samozřejmě předem četl, ale stanout tváří v tvář stromovitých pryšcům, třezalkám, svlačcům, hadincům, keřovitým šťovíkům, kopretinám, mléčům a pelyňkům, to je trošku jiný "feeling".. Padající čelist jsem si občas musel manuálně vracet do původní polohy..

Sukulentní rostlina rodu Aeonium. Lze ji přirovnat k netřesku, avšak zvíci hypertrofické hlávky zelí..

V přímořských oblastech - pokud vynecháme letoviska s hotely - se nachází typická sukulentní buš.. Ha, no vida, ve zdejší zeměpisné šířce tento biotop nepřekvapí.. Přesto pro našince cizí krajina..

Mimo "netřeskoidní" rostliny rodu Aeonium se zde setkáme s různými druhy pryšců (Euphorbia), z nichž téměř všechny jsou samozřejmě endemické.. Jako první "udeří" do očí druh Euphorbia canariensis.

Ne, to opravdu není kaktus, zavlečený odněkud z Ameriky, to je zdejší endemit.. podoba s kaktusem je jen příkladem konvergence (nepříbuzné organismy se navzájem podobají na základě vývoje v podobném prostředí)..

Dalšími zástupci sukulentní buše jsou..

Euphorbia balsamifera..

..Euphorbia obtusifolia

..Euphorbia atropurpurea..

Jako většina druhů pryšců, i tyto při poranění vylučují jedovatou mléčnou šťávu..

Dalšími endemickými druhy sukulentní buše jsou..

Kleinia neriifolia:

..různé druhy "keřovitých kopretin" rodu Argyranthemum:

... a levadulí (Lavandula)

..druhy endemických hadinců (Echium) jsem brzy přestal počítat, prsty na ruce nestačily..

..zaujal i bizardně vypadající svícník (Ceropegia)..

..a mnoho dalších sukulentů.. V nižších nadmořských výškách zřejmě moc často neprší..

Při dlouhých pochodech rozpálenými lávovými krajinami osvěžilo moje žíznivé hrdlo žvýkání listů šťovíku.. Jak jinak, než křovitého.. Rumex lunaria.

..keřovitý pelyněk Artemisia thuscula již tolik dobrý nebyl..

Mléč o výšce 1,5 metru po těch všech setkáních se zástupci zdejší květeny přesto úžas vzbudil..

Pár obrázků z horských úbočí pohoří Anaga..

Kromě již zmíněných rostlin se ve zdejších hlubokých údolích, jež zatím odolávají náporu civilizace,  poměrně hojně nacházejí další endemické druhy stromů..

Datlovník kanárský (Phoenix canariensis)

..nebo méně hojně, ale neméně nádherný a impozantní dračinec (Dracaena draco).

Když přímořské a suché oblasti omrzely, bylo na čase podívat se do vyšších nadmořských výšek. Předem je nutno podotknout, že nejvyšším vrcholkem ostrova je sopka Pico del Teide, které se svými 3717 metry je zároveň nejvyšší horou celého Španělska.. Po určitou část roku je vrchol pokrytý sněhovou pokrývkou..

Po většinu dne je při pohledu od pobřeží vrchol sopky skryt nad mraky, takže k jeho dosažení je třeba tuto "deku" překonat.. Pohled ze shora dolů však za tu hodinku jízdy v serpentýnách rozhodně stojí ... V dálce je sousední ostrov La Palma.

Ve výšce kolem 2000 metrů se po celém obvodu sopky nacházejí rozlehlé borové lesy tvořené endemickou borovicí kanárskou (Pinus canariensis)..

.. v horních částech borový les postupně přechází v alpinské pásmo.. suchou, vyprahlou a studenou oblast, kde přežívá jen malé množství rostlin.. Připomínám nadmořskou výšku: 3000 metrů nad mořem...

Těmto extrémním vysokohorským podmínkám je přizpůsoben už jen keř Spartocytisus supranubius.

Avšak na "novějších" (asi 300 let starých) lávových polích to životem příliš neoplývá..

Na vrchol sopky se lze bez obtíží dostat kabinkovou lanovkou.. Horní stanice je nějakých 150 metrů pod vrcholem..

Pico del Teide je na dosah..

Pohled dolu na "Caňadas" byl nádherný.. nechtělo se nám dolů.. (V dálce v mracích je sousední ostrov Gran Canaria)

Nedaleko od vrcholu sopky se nachází astronomická observatoř.. Prý hned po Havajských ostrovech nejlepší pozorovací podmínky.. Věřím tomu.. v nadmořské výšce 3000 metrů nad mořem mraky málokdy vadí ve výhledu..

Po celém dni je čas vrátit se dolů k moři.. Průjezd zónou mraků působí velmi mysticky..

Tohle není Machu Picchu.. Pyramidy ve městě Güímar na jihovýchodě ostrova. Postavili je buď původní obyvatelé Guančové před mnoha sty lety (jak tvrdil Thor Heyerdahl..), nebo jen španělští zemědělci v 19. století navršili kameny, které jim překáželi na jejich políčkách.. Každopádně výnosná atrakce pro turisty.. My věříme víc Thorovi.. Jsme romatici..

Závěrem: už víme proč nás známí varovali, abychom tam nejezdili.. Tenerife si zamilujete, i kdybyste nechtěli.. Tak nějak chápu některé lidi (pár jsme jich na Tenerife potkali), kteří se na tento ostrov vracejí opakovaně.. "Ostrovy věčného jara" není nijak přehnaný název.. I na těch místních lidech je to tak nějak znát.. Kde rostou a plodí banánovníky, se přece lidé nemůžou mít špatně..