Toto neveliké pohoří, které se nachází v nejjižnější části Čech, je známo svou krásnou a dosud zachovalou přírodou. Přesto se dosud nestalo destinací stovek a tisíců všudypřítomných "trekařů" a cykloturistů. To byl také jeden z důvodů, proč jsem se sem mnoho let toužil zajet podívat. Dle literatury by se tu mělo vyskytovat několik vzácných druhů tesaříků, např. Tragosoma depsarium (Linnaeus, 1767), Monochamus sartor (Fabricius, 1787), Pachyta lamed Dejean, 1821 nebo Stictoleptura erythroptera (Hagenbach, 1822). Naštěstí v tuto část roku panovalo téměř tropické počasí, což slibovalo dobré lovy. Teploty však ani v této nadmořské výšce nebyly příliš milosrdné a dosahovaly nad 30° C. Nejpříhodnější výchozí místo k průzkumu Novohradských hor je malebná vesnička Dobrá Voda. Zde stojí za prohlídku krásný barokní kostel, který tvoří dominantu okolí a u jehož vchodu se nachází pramen léčivé vody. Tato obec byla kdysi lázeňským střediskem, stejně jako blízká vesnice Hojná Voda. Okolí Hojné Vody již skýtá spoustu zajímavých scenerií, krom toho je tu mnoho příležitostí k ubytování a občerstvení. Výstup na blízký vrch "Kraví hora" (952 m n. m.) je sice náročnější, ale výhled z rozhledny na jeho vrcholu vaší námahu několikanásobně odmění. Za krásného počasí lze shlédnout široké okolí, včetně chladících věží Temelínské jaderné elektrárny, celé třeboňské rybniční pánve a samozřejmě na jihu rozprostírajících se Novohradských hor. Na úpatí Kraví hory se kromě mnoha jiných vyskytuje zajímavý skalní útvar zvaný "Napoleonova hlava" (obr. 1). obr. 1 obr. 2 Odtud naše kroky směřovali směrem k jižnímu úpatí hory Vysoká (1033 m n. m.) (obr. 2), kde jsem sbíral v okolí asfaltové silničky vedoucí směrem k rezervaci "Hojná Voda". Na smrkových kládách se nehojně vyskytoval zajímavý a impozantní tesařík Monochamus sutor (Linnaeus, 1758) (obr. 3). Na květech a taktéž na smrkovém dříví jsem nacházel hojnějšího tesaříka Stictoleptura rubra (Linnaeus, 1758) (obr. 4), Tetropium castaneum (Linnaeus, 1758), nebo horského Clytus lama Mulsant, 1847.
Postupně jsme dorazili až k rezervaci "Hojná Voda" (obr. 5), kde je předmětem ochrany zbytek původního bukovo - jedlového porostu. Další naší destinací byla obdobná lokalita, a to rezervace "Žofínský prales". Postupně jsem prošli obcí Staré Hutě, okolo bývalé osady Starý Holand a dále přes Černé Údolí až do obce Žofín. Cestou jsme potkali pouze minimum cyklistů. V Žofíně jsme se občerstvili a po pohodlné asfaltové cestě jsme asi po půl hodince došli k tomuto nejstaršímu chráněnému území ve střední Evropě. Celá rezervace je oplocená a nepřístupná, přesto lze zahlédnout několik nádherných stoletých buků a jedlí. K jednomu z nejkrásnějších zážitků taktéž patřilo přenocování pod hvězdnou oblohou na hrázi vodní nádrže "Zlatá Ktíš" (obr. 6), ráno nás její zlatavá průzračná voda zlákala k osvěžujícímu koupání.obr. 5 obr. 6
|